Mexiko, cesta na ostrov Holbox: ráj, který nebudete chtít opustit

Bývá u nás již tradicí, že ty nejhezčí místa si necháváme na konec našich dovolených. Ten, kdo mě však již nějaký ten rok sleduje, ví, že zároveň mám ve zvyku plánovat naše cesty podle předpovědí počasí, a proto když jsem viděla, že první čtyři dny našeho putování v Mexiku mají být zároveň těmi nejhezčími, co se počasí týče, neváhala jsem a nasměrovala jsem naše první kilometry v zapůjčeném autě směrem k prázdninovému ostrovu Holbox.

Mexiko, Holbox / Foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Ještě nejsme v Mexiku ani 24 hodin a s velkou radostí po první noci, kterou jsme po jedenácti hodinách v letadle částečně strávili čekáním na letišti a poté dohady na hotelu, jaktože pro nás nedorazil slíbený odvoz, opouštíme rušné silnice Cancúnu, abychom si během největšího popoledního horka užili poloprázdné cesty směrem na sever, do malého přístavu ve městě Chiquilá. Po dálnici, kde je povolená rychlost 110, nám kilometry utíkájí až neskutečně rychle. Po zaplacení mýta asi 120 MXN již odbočujeme na vedlejší cestu směrem na sever. Omezení rychlosti se nám snižuje na nějakých 80- 90 km/h a vždy po pár kilometrech nás zbržďují zpomalovací pruhy různých tvarů. Jsou tu tak časté, že auto s automatickým řazením je tu prostě povinností.

Přečtěte si také:

Párek v rohlíku (pikador pro jihočechy) v mexickém stylu / foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

V jedné vesnici zastavujeme na menší nákup a Kája ochutnává i místní specialitu, grilované párky v rohlíku zasypané pálivými halapenos s hořčicí a tekutým chedarem, který se dává i k nachosům. Není to zrovna tradiční tacos či burritos, ale v ten moment přišly mému dovolenkáři i tyhle párky vhod. Já se pouštím do svých prvních mexických nachos, které jsou přirozeně bez lepku, připravované jen z kukuřičné mouky.

Cestou z Cancúnu na Holbox / foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Nejedeme nikam na čas, trajekty odjíždí pravidelně každou půl hodinu od rána do večera, a tak zbytek kilometrů do přístavu jedeme pohodovým tempem po silnici, kde nás čas od času míjí turistické autobusy značky ADO a Orient či menší soukromé shuttle busy. V přístavu si vybíráme placené parkoviště, které má zároveň i kryté stání, aby naše zapůjčené auto nestálo čtyři dny na přímém slunci a zároveň, aby mělo i zavírací bránu na noc. Ceny tu drží shodně 50 MXN na půl dne a 100 MXN za celý den.

Z parkoviště to je jen pár metrů k trajektu, kde si kupujeme lístky na nejbližší trajekt. Než pojede, jdeme se před sluncem schovat pod přístřešek. V tom mě ale něco ohodí. Fuuujj, směje se můj dovolenkář a podle smíchu nedaleko sedících místních hochů, mně dochází, že mě pos*al pták. Prý pro štěstí a nejspíš ano, protože od této doby nám vše vycházelo lépe, než jak jsem sama očekávala. Bílou ptačí kajdu jsem měla ze strany mé dovolenkářské kabelky (tak nazývám svůj příruční kufr) a po rukách i nohách, ze kterých jsem to však snadno omyla vodou z moře.

Bezpečně zaparkované auto v Chiquilá / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Kruhový objezd v Chiquilá, Mexiko / foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Mexiko, přístav v Chiquilá odkud jezdí trajekty na Holbox / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Po půl hodině příjemné plavby trajektem jsme se konečně ocitli v ráji. Holbox nás přivítal slunečným počasím a písečnými cestami, na které jsme mimo jiné zvyklí z Malediv i ze Seychel. Auty se zde nejezdí. Hojně využívanými jsou na ostrově golfové vozíky, motorky a především pak kola. Vybrat nám ubytování na tři noci v oblíbené prázdninové destinaci, která je romantickým útočištěm nejen pro cizince a navíc na poslední chvíli, byl tak trochu oříšek.

Ale podařilo se! Když už jsem se smiřovala s tím, že kvůli nehorázně vysokým cenám za ubytování v první linii od moře, si budeme rezervovat bydlení u centra (což je tedy pořád nějakých 100-300 metrů k pobřeží, ale znáte dovolenkářku, když si něco umane), objevila jsem luxusní nabídku pronajmout si pokoj s kuchyňským koutem v soukromém domě u Tima a Airbnb opět nezklamalo. Recenzi na Timovo pohádkově kouzelné místo vám sepíšu samostatně.

Mexiko, Holbox – Casa Tim – na půjčených kolech se objevuje ostrov nejlépe / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Mexiko, Holbox: na půjčených kolech se objevuje ostrov nejlépe / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Ne nadarmo se v dnešní době říká, že luxusní je to, co je vzácné a výjimečné a rozhodně to nemusí být jen to, co nás vyjde draho. Ostrov Holbox má na délku cca 10 kilometrů, v rámci kterých se hotely a domy místních shlukují kolem centra a pobřeží. Každý zná každého, a tak jsme byli překvapeni, že našeho Tima místní taxikáři neznali. Ze světa jsme zvyklí, že každý taxikář chce kšeft a udělá pro to téměř cokoliv. Na Srí Lance nám kolikrát tvrdili, že ví, kam nás vezou jen proto, aby měli zákazníky a správnou trasu si zjišťovali až po cestě telefonem.

Tak tady ne! Taxikářka v golfovém vozítku kroutila hlavu nad mojí mapkou, kterou nám náš hostitel poslal s předstihem i nad jménem a adresou, která byla na mé rezervaci uvedena. Během dvaceti minut se kolem nás tvořil hlouček všech momentálně přítomných místních a nikdo z nich neznal místo, kde máme být ubytovaní. Jedna paní se dokonce odvážila, že do ubytování zavolá, ale nikdo telefon nebral. Kdyby na svém profilu neměl Tim hned několik pěkných recenzí a kdyby nám tak pohotově nereagoval na naše zprávy, myslela bych si v tu chvíli, že jsme se poprvé přes Airbnb napálili.

Mexiko, ostrov Holbox: přírodní pláž přímo u domu / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Mexico, Holbox. Houpačky v moři jsme měli v této části ostrova většinou jen pro sebe / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Mexiko, Holbox: PR houpačka u vily Casa Punta Coco – vedle naší Casa Tim / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Naštěstí úplný opak byl pravdou, jak jsme se o pár minut později mohli konečně přesvědčit. Zoufalou taxikářku jsme již dál nechtěli trápit, a tak jsme slušně poděkovali, vzali si naše ruksaky na ramena a vypravili se sami pěšky podle mapy. Musím uznat, že z nás už pěkně lilo. Když jsme ušli asi kilometr prašnou cestou, dal se s námi do řeči jeden stánkař, zda nepotřebujeme poradit. Náš zoufalý výraz v obličeji mluvil za vše.

Ukazuji mapu i naší rezervaci ubytování. Naštěstí byl tento pán znalejší a přivolal nám projíždějícího taxikáře, ať nás odveze ke Casa Coco, což je jedna z nejluxusnějších romantických vilek, ideální na líbánkové pobyty, u které jsem se při hledání ubytování na ostrově Holbox několikrát zasnila, nad jejím dechberoucím výhledem na moře i nad místem, kde se nachází. Nicméně, stejně tak okouzlující byly i ceny, a proto jsem rezervaci právě v Casa Punta Coco na Holboxu vzdala a podle mapy jsem správně tušila, že naše Casa Tim nebude daleko.

Mexico, Holbox. Pohled od naší soukromé pláže k nově vystavovaným vilám směrem ke Coco Beach / Foto: Petra Švehlová Stowasserová

Tohle bylo snad poprvé, kdy jsem rezervovala ubytování, u kterého nebyla na profilu fotografie celého místa a budovy, kde se náš pokoj měl nacházet.  Nicméně podle volejbalové sítě, která u profilu byla s výhledem na moře, jsem správně pochopila, že ten nově vystavěný dvoupatrový dům, v první linii od pláže, hned vedle zmíněné líbánkové vily Casa Coco, je naší robinsonádou v ráji zvaném Holbox pro příští čtyři dny.

Ještě jsme ani nestačili zavřít pusu z našeho údivu a už nás vítal sám Tim. Moc se nám omlouval, že neslyšel volání na mobil, že byl venku s řemeslníky, kteří mu pomáhají doladit poslední detaily na jeho novém domě. Vychlazená piva byly pro Káju příjemným uvítáním a i náš pokoj v přízemí s přímým vstupem na zahradu s pláží, k houpací síti a opalovacím lehátkům, byl přesně takový, jak vypadal na internetu. Snad ještě v mnohém předčil mé očekávání.

Mexiko, ostrov Holbox se dá pohodovým tempem na kole poznat během jednoho odpoledne / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Součástí této nabídky bylo i bezplatné zapůjčení dvou jízdních kol, které nám Tim hned ukazuje a dává nám rady, jak na ostrově jezdit. Hned po osprchování se tedy vypravujeme na odpolední krátké seznámení s ostrovem a za menším nákupem potravin, abych nám k snídani upekla mé tradiční bezlepkové palačinky. Kola mají pohodlnou sedačku a brzdí se zpětným zašlápnutím. Po mé loňské operaci srdce jsem na kole seděla jen párkrát na konci léta, a tak jsem se těšila na cyklovýlety v Mexiku. Obzvlášť v tak úžasném prostředí, jakým je prázdninový ostrov Holbox. Většinu cesty projíždíme po ujetém písku, do kterého se s našimi koly místy i boříme.

Po chvilce již získáváme cit, kterým místům se vyhýbat a kudy je lepší jezdit. Komu se v písku na kole nejezdí dobře, může investovat i do zapůjčení vlastního golfového vozíku. Ceny za jeden den se pohybují okolo 1000 MXN. Kousek od nás, za sportovním hřištěm, je malá otevřená tržnice, kde se prodává ovoce a zelenina. Podle reklamních tabulí si domýšlíme, že ve vedlejších stáncích se prodávají tradiční dobroty jako Tacos a grilovaná kuřata i pečená vepřová žebra. Mají teď již zavřeno, a tak si kupujeme vše potřebné na vlastní guacamole a návštěvu místní jídelny si necháváme pro další dny.

Mexiko, lístky na trajekt Chiquilá – Holbox / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Před západem slunce jsme již zpět v naší Casa Tim a na doporučení našeho hostitele si jdeme lehnout na pláž, čekat na prý nejhezčí západ slunce na ostrově a má pravdu. Máme dnes i štěstí, že tuhle romantickou podívanou nekazí větší mraky. Dny před naším příjezdem zde panovaly prý bouřky, a proto i tyrkysové pobřeží dnes ještě kalí rozvířený písek a řasy. Když večer uleháme s únavou do naší pohodlné postele, lze jen s těží uvěřit, kolik zážitků jsme prožili během prvních 24 hodin v Mexiku.

.. a to byl teprve začátek!

 

Leave a Reply

Pokud čtete mé stránky, souhlasíte, že jste se seznámili s podmínky jejich použití a souhlasíte s využitím souborů cookie Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close