(NE)tradiční dovolená v Chorvatsku, zn. podle dovolenkářky

Pan Robinson by z nás měl radost. Říkali jsme si s mým dovolenkářem, když jsme zdárně dorazili do cíle, nechali naše auto tam někde nahoře a sešli si prvních 250 schodů, tam dolů, přímo na pláž. “Ty jo, to bude paráda! Osm dní budu jen ležet a odpočívat! Žádné brzké vstávání a nošení všech těch věcí na pláž, abychom si jako správní (nejen) Češi v Chorvatsku zabrali to nejlepší místo, na té nejhezčí pláži.” Liboval si ve svých myšlenkách nahlas Kája, když jsem mu poprvé oznámila, že mám už rezervovaný můj letošní narozeninový dárek pro skoro podzimní, relaxační, dovolenou v Chorvatsku. Vlastně jsem ho v jeho rozjímání nad představou čistě relaxační, odpočinkové, dovolené ponechala přes celé léto a pokaždé, když se vracel unavený či vytočený z práce, jsem mu tuhle iluzi blížícího se nicnedělání v Chorvatsku, ráda připomínala.

Pan Robinson by z nás měl radost – Robinsonáda v Chorvatsku, zn. podle dovolenkářky / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Byl první červnový víkend, ani ne dva měsíce po návratu domů s mou novou tikající láskou. Náročnost našich podvečerních kardio- procházek se pomalu (ale jistě) zvyšovala a stejně tak naše cesty autem k našim na západ, jsem začínala opět zvládat s přehledem. Netrvalo tedy dlouho, aby se mi ozval můj dovolenkářský šotek s připomenutím, že mám narozeniny a že by se slušelo zamluvit nám nějakou tu pěknou odpočinkovou dovolenou u moře. Otevřela jsem tedy mé oblíbené Airbnb a pustila se do hledání zářijové tradiční relaxace. Cíl jsme měli víceméně jasný. Pisak, Chorvatsko. Tak jako někdo jezdí pravidelně na Moravu, říkám i já, že tak nějak podobně to máme my s Pisakem.  Oblíbené pláže, místa se spoustou vzpomínek a restaurace v okolí, kde víte, že vám bude chutnat. Jen ta naše vzdálenost od ubytování k moři se každým dalším pobytem zkracuje.

“Budeme bydlet přímo na pláži. Ve starém rybářském domku, pár minut pěšky po pobřeží od Pisaku.” Vyprávěla jsem s nadšením svému dovolenkáři. Jen to, že budeme bydlet 250 schodů od auta, jsme našim nejbližším dodali až těsně před odjezdem. Těžko bych hledala lepší motivaci, která by mě každý den, po dobu tří letních měsíců, doslova kopala každé ráno z postele. A tak jsme začali trénovat ještě poctivěji a posouvat mé hranice s každou následující kardio- procházkou o krok dál. Jasně, mohla jsem se utěšovat výmluvou, že když nebudu do konce letních prázdnin ve formě a bez antibiotik, tak tu rezervaci prostě přeprodáme dál a nikdo by se na mě vlastně nemohl zlobit, ale to bych nebyla já!

Izola, Slovinsko / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Naštěstí byly mé letní kontroly v pořádku a já dostala zelenou pro naší zářijovou dovolenou. Osm dní ve stylu chorvatské robinsonády jsem měla rezervovaných již od samého počátku, ale zbývalo nám ještě několik dní, které jsme plánovali strávit po cestě přes Slovinsko a konečně se vypravit i za našimi dovolenkářskými přáteli do Novigradu na Istrii. No, kdo z vás se druhý víkend v září vypravoval tímto směrem, tuší, že plánovat to byla jedna věc a přemluvit počasí ta druhá, zásadnější. Nakonec jsme tedy zvolili variantu jedné noci na slovinském pobřeží, pár minut od centra starého rybářského města Izola. O Slovinsku jste se toho ode mě, v minulých dvou letech, mohli dočíst v Na cestách s dovolenkářkou již spoustu. Ankaran a Koper už jsem ochutnala, a tak jsme to vzali s mým dovolenkářem hezky popořadě a ubytovali se v příjemném hotelovém komplexu Belvedere, na začátku přírodní rezervace Strunjanského parku.

Přírodní rezervace Strunjanski Park, chráněná oblast se stezkami pro procházky / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Na pobřeží jsme od nás z jihu Čech dorazili, s několika krátkými zastávkami po cestě, za něco málo přes šest hodin. Tato trasa vede ve Slovinsku kolem jezera Bled a ukazatele k jeskyni Postojna také neminete. Pokud si tedy naplánujete příští cestu (za přátelštějšího počasí) nejen až do Chorvatska, míst která stojí za to navštívit, budete mít po trase na pobřeží hned několik. Měli jsme štěstí, že se nám po našem příjezdu ke slovinským Benátkám, jak se městu Izola mnohdy říká, příjemně vyjasnilo. Mohla jsem vám tedy alespoň natočit malou video- ochutnávku z našeho balkónu, který měl neskutečný výhled na celé město, i na moře. Mimochodem, říká se, že právě v okolí Izoly se nachází ty nejhezčí pláže slovinského pobřeží. Osobně nás Simonův záliv, ve kterém naleznete pláž oceněnou Modrou vlajkou, nedaleko od centra Izoly, příliš neuchvátil. Ale jestli se řadíte k těm dovolenkářům, kteří si zakládají na plážovém servisu a rádi svým ratolestem (a nejen jim) dopřejí i zábavu v podobě tobogánu, budete zde nadšeni.  Až se na slovinské pobřeží vypravíme příště my (zbývají nám k prozkoumání ještě města Piran a Portorož), určitě se budeme chtít zastavit opět i zde u Izoly a projít si Strunjanski park v okolí útesů.

Bezlepková večeře nedaleko přístavu, Izola, Slovinsko / foto: dovolenkářka

Na večeři jsme se vypravili přímo do centra Izoly. Netuším, jak je tomu tady v hlavní sezóně, ale druhý zářijový víkend zde nebylo problém bezplatně na několik hodin, nedaleko od přístavu, zaparkovat. Po cestě nám pěkně vyhládlo, a tak první naše kroky směřovaly k  restauraci. Večerní procházka v okolí starého přístavu, který je lemován několika bary a kavárnami, byla už jen příjemným zakončením naší dvoudenní zastávky s příchutí slovinského pobřeží.

Po vydatné bufetové snídaní (takovéto kladné hodnocení ode mě získávají pouze hotely, kde je možnost nasnídat se plnohodnotně i bez lepku) opouštíme hotelový komplex Belvedere ve Slovinsku a za vytrvalého deště se vypravujeme směr Chorvatsko, Split- Omiš. To, jaké nás čeká počasí v Pisaku jsem sledovala poslední týden opravdu důkladně, a proto mi ani nevadilo protančit většinu cesty v dešti s úsměvem na tváři. Vždyť předpověď počasí nám hlásí jasných 31°.  To, že se nejedná o náš Pisak, ale o město někde mnohem dál na východ, nám došlo v momentě, kdy počasí za Splitem sice vypadalo o mnoho příznivěji než kolem Zadaru, ale stále to na slibovaných, jasných 31°, nebylo. To, že byly v okolí Zadaru v tento den povodně, jsme se dozvěděli až se zpožděním několika dní, kdy se daná informace nejspíš objevila u nás v médiích, a tak nám naši blízcí psali, zda nejsme zatopeni. Každopádně doporučuji všem vyzkoušet takto obelhat vaší (nebo vašich spolucestujících) dovolenkářskou náladu, pokud cestujete k moři za podobného počasí. Rozhodně se nám tančilo v dešti s vidinou jasného počasí mnohem sympatičtěji a realita byla, možná i tím, mnohem přívětivější, než jak ukazovala předpověď u našeho Pisaku.

Netuším, zda někdo nahoře věděl, že právě na tento týden jsem se celé ty tři letní měsíce těšila, nebo zda to bylo za odměnu nám oběma, že jsme tak poctivě celé léto, v rámci našich tradičních podvečerních procházek, trénovali na cesty. To počasí, které nás nakonec během naší osmidenní robinsonády na pobřeží v Chorvatsku čekalo, bylo jak na objednávku.

Kájí, co budeme mít dnes k večeři? Uvidím, co ulovím.. Výhodou Robinsonády na chorvatském pobřeží je, že auto vám stojí pouhých 250 schodů, tam nahoře a do Kauflandu na Makarské to máte, co byste mušlí dohodili / Foto: Petra Švehlová Stowasserová

“Zde si zaparkujte auto, tohle místo zde máme rezervované jen pro náš apartmán. Dolů vám pomůžeme odnést všechny věci.” Řekl Toni, náš hostitel. Teď se ukáže, jak poctivě jsem celé ty týdny doopravdy trénovala. Pro jistotu se přezouvám ze svých žabek do sportovních sandálů, do ruky beru lehčí zavazadla v podobě našich digitálních foto/ video hraček i mé malé cestovní tašky a vydáváme se tam dolů, k moři. Prvních 250 schodů máme za sebou a před námi oněch zmíněných osm dní čistě relaxační odpočinkové dovolené tam dole, přímo na pláži.

Takových (ne)tradičních několik dní dovolené v Chorvatsku, na jejichž počátku byla neskutečná chuť a motivace nevzdat to a postavit se opět sama na nohy.. / foto: Petra Švehlová Stowasserová

Ty schody, kterých jsem se na začátku tolik obávala, jsme si nakonec v rámci našich výletů po pobřeží vyšli ještě tolikrát, že na konci pobytu jsme je chodili již bez jediného zadýchání. A když to nebylo po schodech, dostaly naše (nejen) podvečerní procházky příchuť pobřeží,  při výletech za odlehlejšími plážemi směrem k Pisaku a na zmrzlinu do přístavu. Pro někoho jen taková obyčejná dovolená u moře v Chorvatsku, pro nás odměna za předešlé měsíce, na jejichž počátku byla neskutečná motivace a chuť postavit se opět sama na nohy a začít si užívat našeho života s takovou vděčností, jako ještě nikdy předtím. Prostě nečekat na to již mnohokrát zmiňované až..

Tak zase příště, vaše dovolenkářka / Foto: Petra Švehlová Stowasserová

Vaši dovolenkáři♥

 

Leave a Reply